Interaktivní interpret

Nejjednodušší použití Pythonu představuje interaktivní interpret. To je okno terminálu, do kterého jde psát příkazy, jenž se hned vykonávají. Má to velký přínos při seznamování se s Pythonem a jeho knihovnami, protože si můžete řadu věcí snadno "osahat" a snáze je pochopit. Například funkci range() si lze vyzkoušet takto:

Standardní interaktivní interpret

Je to užitečný nástroj nejen pro zkoušení, ale i pro ladění programů, proto bývá integrován i v různých pythoních IDE, jako je Pythonwin nebo WingIDE.

Pod Windows, zvláště řady 9x je standardní interaktivní interpret Pythonu poněkud těžkopádný, protože takový je i terminál Windows, na kterém tento interpret závisí. Například nejde jednoduše měnit jeho velikost, nemá historii příkazů a podobně. To ale nevadí, protože lze použít interaktivní interpret z IDLE (stačí idle spustit, při defaultním nastavení se spustí právě interaktivní interpret), který tohle všechno řeší a k tomu přidává zvýrazněnou syntaxi a možnost zpětně editovat i víceřádkové říkazy, jako jsou cykly a podobně.

Interaktivní interpret v IDLE

Komu se koncept interaktivního interpretu zalíbil a chtěl by ještě výkonnější (ale také složitější) nástroj, ten si může pořídit IPython [1], který má takové věci, jako doplňování kódu, vylepšenou introspekci (prozkoumání objektů), logování, spolupráci s editorem a operačním systémem a řadu dalších vymožeností. Je ke stažení [2] k dispozici zdarma. Můžete si na něj přečíst i recenzi [3].

Seznam URL na stránce:

[1] http://ipython.scipy.org/
[2] http://ipython.scipy.org/dist/
[3] http://www.onlamp.com/pub/a/python/2005/01/27/ipython.html